Divergence - recenze

Název: Divergence
Autor: Veronica Roth
Počet stránek: 344
Nakladatelství: Albatros Media - CooBoo
Rok vydání: 2012

Anotace:
  Chicago, budoucnost. Obyvatelé města, které obklopuje jen močál a obepíná ostnatý drát, jsou rozděleni do pěti frakcí. Beatrice je čerstvých šestnáct a přišel čas vybrat, do které frakce chce patřit, které ctnosti se chce na celý život odevzdat. Překvapivé rozhodnutí jí do cesty přivede osudového kluka – úchvatného, ale taky trochu nesnesitelného. Beatrice zjišťuje, že ve společnosti, která se jeví tak dokonalá, vzrůstá napětí a hrozící nebezpečí lze zažehnat jen jedním způsobem, který ji ale možná zničí.


Ach ano... i já jsem se dostala k tomu abych si tuhle slavnou knížku přečetla, ale asi bych se k tomu neodhodlala, kdybych neviděla film, protože ten mě fakt dostal. Nevím jestli je to třeba, ale i tak vám shrnu o co v knížce jde.

Příběh se odehrává v budoucnosti po nějaké válce, a město ve kterém žije hlavní hrdinka Beatrice - Chicago, je celé obezděné hradbami a co je za nimi to nikdo neví. Lidé jsou rozděleni do 5 frakcí, ti kteří chrání město se nazývají Neohrožení, ti kteří obdělávají půdu a uznávají mír jsou Mírumilovní, ti kteří si ctí upřímnost jsou Upřímní, ti kteří si zakládají na znalostech a vzdělání jsou Sečtělí, a konečně poslední frakce - Beatricina rodná frakce - Odevzdanost tady si lidé váží skromnosti a snaží se dávat přednost druhým. Když je Beatrice 16 musí si i ona zvolit v jaké frakci bude - má zůstat s rodinou, nebo odejít a riskovat, že už rodiče nikdy neuvidí. Před volbou se podrobují testu, pro kterou frakci se hodí, ale Beatrice zjišťuje, že není tak obyčejná jak si myslí. Asi mohu říct, že si svou rodnou frakci nevybere a tak se ocitá mezi novými lidmi a frakcí, která vyznává úplně jiné hodnoty než byla zvyklá. Zjišťuje, že udržet se v této frakci nebude jen tak, protože musí projít několika těžkými zkouškami a když se jí to nepovede bude bez frakce mezi odpadlíky.

Tohle byla moje první dystopie a musím říct, že se mi to líbilo asi taky proto, že to nebylo jen nějaká akční nesmyslnost, ale bylo to i romantické. A celkově ten nápad je boží. Já bych nikdy nic takového nevymyslela, je to dost promyšlené, ale zároveň to není ani nijak těžké na pochopení a zapamatování všech frakcí.

Takže nemůžu nic než doporučit.